Biopotraviny pěstované v rámci ekologického zemědělství bez použití chemických prostředků zná naprostá většina dotázaných. I když už v roce 2008 vědělo o biopotravinách velké množství lidí, a to 92 %, v roce 2010 k tomu přibyla další 4 % obyvatel České republiky. Čtvrtina dotázaných   pak ví i to, kde se nejblíže v jejich okolí nachází certifikovaná ekologická farma. Spotřebitelé se podle šetření shodují na tom, že šetrné ekologické zemědělství by mělo být podporováno státem. K tomuto názoru ministr zemědělství Ivan Fuksa dodává: „Stát pomáhá a finančně podporuje ekologicky hospodařící zemědělce dotacemi, plošnými typy podpor a bodovým zvýhodněním pro žadatele u některých programů." Národní logo, kterým se označují biopotraviny a které je ve vlastnictví státu, zná více než polovina spotřebitelů.

Nejčastěji nakupují biopotraviny spotřebitelé s maturitou a VŠ vzděláním. Zatímco v roce 2008 nakupovalo 31% těchto spotřebitelů biopotraviny několikrát za měsíc, 26% jednou za týden a 11% několikrát týdně, v roce 2010 si pro biopotraviny už chodilo několikrát za měsíc 41 %, jednou za týden 27 % a několikrát týdně 12 % těchto lidí, kteří našli zálibu v biopotravinách. 
Průměrná měsíční částka, kterou jsou spotřebitelé ochotni za biopotraviny vydat, se pohybuje u poloviny dotázaných (v roce 2008 i 2010) do 500 Kč, což podle jejich odhadu představuje průměrně 17 % útraty domácnosti za všechny potraviny. Nejčastěji spotřebitelé kupují mléčné a masné výrobky, ovoce, zeleninu a pečivo. Hlavním důvodem pro respondenty, kteří biopotraviny nekupují, je jejich vysoká cena.
Tzv. biobedýnky, které obsahují sezónní ovoce a zeleninu a které připravují sami biozemědělci, si oblíbila čtvrtina lidí. Ti tak s čerstvými produkty dostanou i přiložené informace o daném ekologickém zemědělci či biofarmě. Přestože spotřebitelům vadí především vyšší cena biopotravin, povědomí lidí v České republice o „bio světě" ve srovnání s rokem 2008 znatelně roste. Polovina spotřebitelů také považuje své každodenní chování za ekologicky odpovědné. Z obecného pohledu se pak biopotraviny stávají stále běžnější součástí každodenního života.
Výzkumy byly prováděny na podzim v roce 2008 a 2010 s cílem zjistit, jak moc se změnilo povědomí českých spotřebitelů o biopotravinách. Výzkumů se účastnili obyvatelé středních a větších měst s minimálně středoškolským vzděláním, jejichž průměrný měsíční příjem na jednoho člena domácnosti činí 15 000 Kč a výše. Další podmínkou pro účast ve výzkumu pak byla věková kategorie 16 - 50 let.
Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe

Příloha: Výsledky srovnávacího výzkumu let 2008 a 2010 - povědomí a nákupní chování spotřebitelů v oblasti biopotravin

Text a foto: Komerční článek