Krasobruslení na pomezí sportu a umění - 2. část

Tzv. nový systém hodnocení před pár lety zcela změnil bodování a známkování tohoto sportu. Už se neudílejí známé "šestky". Nový systém je však stále pro mnoho fanoušků složitý a není jim jasný.

Přidej komentář

Počet komentářů: 0

Datum publikace: 28.03.2012

V prvním díle článku o krasobruslení jste se mohli seznámit krátce s historií tohoto sportu, také o tom, že již před pár lety se přestaly udílet "šestky" jako hodnocení, ale vše je jich hodnoceno novým systémem. O konkrétnostech tohoto systému je druhý díl článku.

Příliš mnoho čísel

Sbor rozhodčích pro hodnocení krasobruslařských výkonů se rozdělil na dvě skupiny. Jedna hodnotí provedení každého prvku. Dobře provedený prvek je ohodnocen na plusové škále a k základní hodnotě je možné připsat další body. Nepovede-li se závodníkovi prvek či u něj dokonce spadne, body ze základní hodnoty se mohou odčítat. V případě pádu vždy následuje ještě ztráta jednoho bodu z celkového součtu obou známek. Tímto způsobem vznikne první sada známek. V druhé sadě známek rozhodčí hodnotí pět komponent, které by se daly označit za „umělecké“ (např. bruslařské dovednosti, interpretace hudby, rozložení prvků na ploše). To hodnotí na škále 1 až 10 vždy po čtvrtině bodu (0,25).

Druhá skupina rozhodčích se nazývá technický panel. Ten určuje, o jaký prvek se jednalo a na jaké úrovni byl předveden. Úrovně (levely) jsou čtyři – čím vyšší, tím vyšší je výchozí hodnota prvku. Techničtí rozhodčí můžou k ověření obtížnosti používat i opakované záběry z videa. Ve zpomalených záběrech kontrolují pozice, sledují, zda počet otáček v piruetě odpovídá požadavkům, zdali byl skok dotočený ve vzduchu, nebo jej bruslař dotáčel až na ledě, u tanečních párů hlídají, zda byla ve zvedané figuře správná pozice a jestli nebyla moc dlouhá. (Počet zvedaček a jejich délka jsou omezeny, aby taneční páry dostatečně dlouho bruslily.)

Bodové hodnocení obou částí rozhodcovského sboru se sečte, z výsledné známky můžou být ještě odečteny body za pády, překročení časového limitu zvedané figury či jízdy jako celku. (Například volná jízda mužů a sportovních dvojic nesmí přesáhnout čtyři a půl minuty.)

Pro konečné hodnocení se sečtou body za krátký a volný program a vyhraje bruslař, který získá nejvyšší počet. Bodové součty jsou samozřejmě evidovány, neoficiálně se mluví o „světových rekordech“, ale rozhodně to není jako například v atletice. Hodnota neoficiálního světového rekordu celkového součtu bodů je v kategorii žen 228,56 bodů (78,50 za krátký program, 150,06 za volnou jízdu) a jeho držitelkou je fenomenální korejská krasobruslařka Kim Juna, která tohoto výsledku dosáhla na olympiádě ve Vancouveru 2010. Nový bodovací systém není příliš vstřícný k divákům. Při hodnocení šestkovým systémem bylo každému hned jasné, co udělená známka znamená a kam se závodník v pořadí přibližně zařadí. Dnes musejí rozhodčí a technický panel před sezonou dlouze studovat změny v povinných prvcích či v jejich hodnocení a do poslední chvíle není jasné, kdo se jak umístil, vždy se čeká s napětím, co z počítače po sečtení všech hodnot „vyleze“.