Nejsem křišťálová panenka - Aneta Vignerová
Co jste říkala na to haló, které se po vašem zvolení královnou krásy strhlo?
Nebyl to jen veliký humbuk, ale i kritika. Nebudu lhát, mrzelo mě to a bolelo. Ale pak jsem si uvědomila, že to asi k téhle soutěži patří. Nejsem jediná, kdo se musel poprat s negativním ohlasem hned po zvolení. Všechny modelky, ze kterých se staly missky, byly házené do jednoho pytle. Miss bývá většinou princezna krásná jako obrázek, ale já znám spoustu zajímavých modelek, které mají větší charizma než missky a do této soutěže by třeba nikdy nešly.
A proč jste se přihlásila do Miss vy?
V modelingu se pohybuju od patnácti let, pracovala jsem hlavně v zahraničí. Právě v době, kdy se podávaly na Miss přihlášky, jsem měla dlouhodobý zdravotní problém a nemohla jsem odletět na pracovní cestu do Indie. Účast v Miss mi navrhla moje zastupující agentura Connect model management. Říkali, že je škoda, abych tři měsíce nefungovala. Po delším zvažování jsem si řekla, že to zkusím.
Co jste od toho očekávala?
Chtěla jsem se prosadit i na českém trhu, vybudovat si tu nějaké jméno. Dokud jsem nevyhrála Miss, nikdo mě tu neznal, snad jen lidé z branže. A já jsem modelky, působící u nás, znala taky jen z médií. Nechodila jsem tu přehlídky, protože se mi to finančně nevyplatilo. Teprve když tady modelka získá nějaké postavení a je trochu známější, začne pro ni být náš trh zajímavý. Tenhle rok, po výhře v Miss, působím jen v Česku, protože si myslím, že to tak má být. Miss má kralovat doma a reprezentovat.
Na internetu rozdělujete národ na dvě skupiny - na ty, kterým se jako žena líbíte, a na ty, kteří mají na vaši krásu opačný názor. Zaznamenáváte stejné reakce i v reálném životě?
Když mě lidi potkají v reálu, vždycky mi říkají, že jsem pěkná holka. Negativní reakce připisuju především závisti, lidi to prostě nedokážou skousnout. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Chlapi to tolik neřeší, spíše ženy, které mě zřejmě považují za konkurenci, nevím...V bulváru mě například srovnávají s transvestity nebo píšou, že vypadám jako chlap.
Bulvárních článků o vás vychází opravdu hodně. Neštve vás, že o vás mají Češi díky nim zkreslený obrázek?
Je to tak, ale nic s tím nenadělám. Zároveň si ale myslím, že kdo mě chce víc poznat, může si o mě najít i seriozní informace.
Tak abychom vás trochu více poznali - nač z toho, co jste v modelingu dokázala, jste pyšná?
Velký úspěch měla například přehlídka Fashion Week v Singapuru nebo přehlídka Dioru v Pekingu. Vždycky jsem dělala něco, co mě bavilo a za čím jsem předtím šla. Není to sice ten top modeling, kterému se věnují modelky v New Yorku, ale je to modeling, který mě uživí a který si užívám.
A brala byste kariéru top modelky v New Yorku?
Práce v zahraničí mi chybí. Až dokraluju, ráda bych jela zase ven. Uvidíme, snad mi pomůžou i zkušenosti, které za ten rok tady nasbírám.
Nejsou podmínky pro modelky ve světě tvrdší?
Rozdíl je v penězích i v profesionalitě, je tam větší konkurence. Záleží pochopitelně na tom, do kterého státu jako modelka letíte. Jiné je to v módních metropolích, jiné je to třeba od nás na východ.
Krátce po zvolení Miss ČR jste se v Jihoafrické republice zúčastnila Miss World. Jak jste to prožívala?
Velmi hekticky, odjížděla jsem prakticky bez přípravy, protože mě zvolili pár týdnů před tím, než se světová soutěž konala.
Byla jste zklamaná, že jste se nedostala do užšího finále?
Ne, jednu Miss World už máme. Na té soutěži nejde jen o to vyhrát - člověk se tam představí, naváže kontakty, najde přátele. Krása se podle mě nedá měřit. Všechny dívky, které se tam sjely, byly krásné. Ale jen jedna ze sto dvaceti vyhraje a každému se líbí někdo jiný.
Dívky z Kolumbie podstupují kvůli soutěžím krásy náročné plastické operace. Co si o tom myslíte?
Je pravda, že v každé zemi se prožívá miss jinak, třeba v Kolumbii, když vyhrajete miss, jste okamžitě celebrita. I u nás je titul Miss docela prestižní věc, ale například v Dánsku se miss volí někde v kulturáku, a nikoho to moc nezajímá. Když pak taková vítězka přijede na Miss World, nevěří vlastním očím. A pokud jde o holky z Kolumbie, na první pohled je vidět, že jsou vyumělkované a navíc vypadají starší.
Vy byste někdy šla na plastiku?
Měla jsem období, kdy jsem si chtěla nechat zvětšit prsa. Nic proti tomu nemám. Když to člověku pomůže a cítí se pak lépe, je to jen plus. Kdybych věděla, že mě to někam posune, šla bych do toho.
Krátce po příjezdu z Miss World vás čekala cesta na Dakar. Pobyt na nejslavnější a nejtěžší motoristické soutěži na světě jste získala jako jednu z cen pro Miss ČR. Jaké to bylo?
Super! Pro mě to byl neskutečný zážitek. Jely jsme tam s Táňou Kuchařovou, čtyři dny jsme strávily v Buenos Aires, kde jsme zahajovaly závod. Je to jiná zkušenost. Člověk si tam nemusí na nic hrát, spaly jsme ve stanu, v přírodě. Navíc jsme se s Táňou dobře poznaly.
Jak vás brali na Dakaru závodníci?
Ze začátku z nás měli trochu strach, nevěděli, co od nás čekat. Ale pak jsme se poznali a oni pochopili, že jsme normální holky, žádné celebrity.
Jely jste dvě etapy v doprovodném voze. Nebála jste se?
Strach jsem neměla. Nejely jsme stejnou trasu jako závodníci, ale i tak byl terén náročný. Seděly jsme v džípu a užívaly jsme si ten adrenalin.
Máte řidičák?Nechtěla jste si zkusit řídit?
Řidičák nemám, ale do jednoho závodního auta jsem si aspoň sedla.
Hodně pendlujete po světě. Kde jste doma?
Určitě v Havířově, v mém rodišti. Mám tam svůj byt, rodinu, přátele. K Praze jsem nikdy moc netíhla. Časem jsem to ale začala vidět jinak, dnes tu mám přítele, pár kamarádů. Už Prahu beru, ale že bych tu strávila zbytek života, to si představit nedokážu. Víc by se mi asi líbilo v Brně nebo v Olomouci.
Ve svých 22 letech jste v prváku na Střední podnikatelské škole v Praze. Dřív jste se ke studiu nedostala?
Kvůli modelingu nezbyl na školu čas. Měla jsem práci, která mě živila, odešla jsem brzy z domova. Rozhodla jsem se, že si školu dodělám později. A dokonce se mi teď ve škole daří!
Ale je všední dopoledne a vy nejste ve třídě...
Mám individuální plán. Zkoušky jsou jednou za půl roku. Chodím na konzultace s učiteli a učím se sama doma. Mám také soukromou učitelku, která mi pomáhá. Věřím, že to i přes pracovní povinnosti dotáhnu k maturitě.
Zmínila jste, že jste brzy odešla od rodiny. Jak se to seběhlo?
Je pravda, že pro mě byl zpočátku modeling tak trochu únik. Doma jsem neměla ideální podmínky, nemohla jsem si třeba jen tak koupit něco na sebe. Pak jsem si našla přítele, trávila jsem s ním hodně času a rodinu jsem postupně opouštěla. V 16 letech jsem začala hodně cestovat za prací, a když jsem se vracela, bylo to spíše za přítelem než za rodiči.
Váš současný přítel je o hodně starší, a navíc bohatý. Je vám nepříjemné, když se to rozebírá?
Není, protože je to pravda. Vím, s kým žiju a kolik mu je let. Počítala jsem s tím, že pokud se stanu Miss, dostane se to na veřejnost a někoho to možná zaskočí. Ale ti, kteří mě znají, berou náš vztah úplně v pohodě. Je to úplně normální chlap, se kterým se dá mluvit o všem. Lidi prožívají lásku stejně ve dvaceti i ve čtyřiceti.
Řešíte budoucnost? Přemýšlíte o tom, jaké to bude za dvacet let?
To nevím, ale zatím to funguje. Nechávám tomu volný průběh.
Chtěla byste mít jednou děti?
Určitě, dokonce jsem jednu dobu o dítěti vážně přemýšlela, ale pak jsem se rozhodla ještě počkat. Ideální by bylo, kdybych měla do třicítky tak dvě děti.
Na rozhovor jste přijela autem s řidičem, což je další výhoda, kterou jste získala díky vítězství v Miss. Jezdíte někdy i metrem?
Metrem moc nejezdím. Když mám k dispozici řidiče, ráda ho využiju. Někdy si vezmu taxík. Ale když jsem byla pracovně v zahraničí, vždycky jsem se pohybovala po městě s mapou v ruce a jezdila jsem metrem, autobusem i tramvají.
Takže nejste křišťálová panenka?
To rozhodně ne!
Stejně si ale říkám, jestli nejste díky svému stylu života tak trochu odtržená od reality. Na svůj věk žijete celkem v luxusu...
Svůj životní standart jsem si vytvořila sama svou prací, vydělala jsem si na něj a chci si ho udržet.
Jako modelka se musíte udržovat velmi štíhlá. Co vám říká zdravá strava?
Vůbec nic. Vážně.
Váhu si ale hlídat musíte. Jíte pravidelně pětkrát denně?
Jím, když mám hlad, vůbec se neomezuju. Mám to zřejmě v genech. Občas skáču o dvě tři kila, ale že bych nějak razantně hubla nebo přibírala, to ne.
Hlídáte si alespoň, co jíte? Dáváte třeba přednost zelenině a ovoci?
To ano, ovoce mi chutná. Ráda mám i sýry nebo pršut. Doma si třeba udělám dušenou zeleninu se sýrem nebo si osmahnu kuřecí řízek. To jsou jídla, která modelky na bytech stíhají. Tam si člověk guláš s knedlíkem neudělá. Když to časově nezvládám, koupím si toust nebo bagetu. Doma v Havířově ale máma vždycky navaří tradiční českou kuchyni a na té si moc ráda pochutnám.
Sportujete?
Ne, ale plánuju, že budu chodit do fitka. Nedávno se do Prahy přestěhovala kamarádka, ráda bych cvičila s ní. Samotné se mi nikdy jít nechtělo. Taky bych chodila nepravidelně, a to by nemělo žádný efekt. Jednou za týden je cvičení dobré snad jen na vyčištění hlavy.
Mimochodem, šla byste do Miss znovu?
Ne. Už bych nikdy nešla ani do žádné jiné soutěže. Jako zážitek to bylo krásné, ale až na konci, poté, co jsem vyhrála. Dojít k vítězství bylo hodně náročné.
Věřila jste si, když jste stála na pódiu mezi posledními čtyřmi dívkami?
Tehdy ze mě všechno spadlo, říkala jsem si, že už nemám co ztratit. Vítězství jsem nečekala. Byl to boj.
MISS České republiky Aneta Vignerová (23) se narodila v Havířově. Od svých patnácti let se pohybuje v modelingu a své aktivity směřovala vždy k zahraničí. Do soutěže krásy se zkušené modelce zprvu moc nechtělo, nakonec ale na nabídku zúčastnit se Miss ČR kývla. Doufala, že jí to pomůže prosadit se na i českém trhu. Aneta studuje prvním rokem Střední průmyslovou školu podnikatelskou v Praze. Jejím přítelem je podnikatel Kamil Bahbouh.
Text: Andrea Skalická
Foto: Redakce
Poslat emailem
Tisk
Facebook
