Mléko ano, ale jaké? - 1 díl
Jeden litr mléka zabezpečí potřebnou denní dávku vitaminu B 12 a viamínu A. Ten první je důležitý pro tvorbu červených krvinek a fungování nervového systému, druhý zase chrání sliznice a zvýšuje odolnost proti infekcím. Dále mléko obsahuje vitamíny E, B1, B2, B6, C. Mléko je jedním z nejbohatších zdrojů vápníku a fosforu, prvky důležité v každém věku, protože preventivně působí proti osteoporóze. Využitelnost vápníku zvyšuje vitamin D, který se v mléce také nachází. Mléko navíc přináší zdravé tuky - především kyselinu olejovou, linolenovou a konjugovanou kyselinu linolenovou (CLA). Bílkovina laktoferin stimuluje obranný systém, zvyšuje bioaktivní dostupnost železa a pozitivně ovlivňuje skladbu mikroflóry ve střevech.
Automat Mléko
Automaty na čerstvé mléko se stávají běžnou součástí mléčné nabídky a jak je to v Evropě zvykem, jsou na jejich provozování vytvořena velice přísná pravidla, která vyhovují evropskému právu a legislativě pro hygienu a bezpečnost potravin. Celý proces výroby kvalitního syrového mléka začíná již na pozemku, na kterém se pěstuje krmivo pro krávy, a končí skutečně až u trubičky, ze které z automatu mléko vyteče - vše je pod hygienickou a veterinární kontrolou. V automatu je tank s mlékem uložen do chladicího boxu, ve kterém je udržována teplota okolo 4 °C. Přístroj má vestavěnou blokaci, a kdyby se teplota mléka zvýšila nad 8°C, sám se zablokuje a mléko nevydá. Mléko může být v automatu prodáváno maximálně 24 hodin, potom se musí zásobní tank vyměnit za nový. Můžete se tedy vpodstatě spolehnout, že je syrové mléko, které z automatu vyteče, zdravotně nezávadné.
Mléko vyžaduje péči
Avšak od chvíle, kdy si mléko zakoupíte, zůstává vše na vás. Syrové mléko není nijak ošetřeno, je jen zchlazeno. Je to rychle se měnící potravina a je třeba k ní přistupovat s úctou a vážností. „Dnes lidé neumějí syrové mléko používat," upozorňuje inženýr Petr Roubal z Výzkumného ústavu mlékárenského. Láhev na mléko musí být zcela čistá a je třeba ji co nejrychleji uložit do chlazeného prostoru, aby se udržela teplota okolo 4°C. Chodit si pro mléko k automatu s chladicí taškou proto rozhodně není přehnané, zvláště když třeba jedete autem a ještě se někde stavujete. V syrovém mléce se přirozeně nacházejí i nepříznivé bakterie, které se rychle množí a mohou způsobit vážná průjmová onemocnění, navíc mléko špatným zacházením ztrácí na své chutnosti a zdravotní prospěšnosti.
Pasterizace není legrace
O tom, zda pít či nepít mléko v syrovém stavu, se vedou spory, a záleží čistě na vašem organismu, jak si se syrovým mlékem poradí, a také jestli vám vůbec chutná. Je v něm totiž vysoké množství mléčných i jiných bakterií, imunoglobulinů a enzymů (látky bílkovinné povahy) a náš „moderní" imunitní systém nemusí takový náraz zpracovat bez úhony. Ani naši předkové nepili všichni mléko „přímo z dížky", někomu je po neupraveném mléce těžko vždy. Dalším problémem je, že i ve vynikajícím mléce z automatu mohou přežívat rizikové patogenní organismy, které se za určitých podmínek množí velice rychle. Zkrátka Louis Pasteur nevyvinul pasterizaci jen z dlouhé chvíle, ale z hluboké potřeby uchovat potraviny zdravější a zároveň co nejméně měnit jejich chemickou a chuťovou podstatu. Důvody, pro které byla pasterizace masově zavedena, stále trvají. „Z mého pohledu je pití syrového mléka bez úpravy krokem zpět," říká inženýrka Růžena Seydelová, vynikající znalkyně českých chovů.
Foto: Shutterstock
Poslat emailem
Tisk
Facebook
