fitstyl

Bolesti zubů trápí lidstvo už odpradávna. První zmínky o zubní výplni amalgámu pocházejí již ze starověké Číny. Ve středověku bylo trhání zubů výsadou kovářů a potulných ranhojičů, pak bylo léčení zubů v kompetenci chirurgů. Počátkem 18. století dal francouzský chirurg Pierre Fauchard podnět ke vzniku stomatologie jako samostatného oboru. Obávaný symbol zubařů, zubní vrtačku, zavedl do praxe americký zubař James Beall Morrison v roce 1872.

Text: Andrea Skalická

Zubní kaz je onemocnění, kterému lze zabránit. O tom, zda se na zubech objeví, rozhoduje kvalita čištění. „Okamžitě po narození máme v ústech velké množství bakterií. Když se k nim přidají cukry, které bakterie využívají jako zdroj svých živin, začnou se vytvářet kyselé metabolity, které snižují pH v ústech,“ říká Daniel Ott, odborný asistent na Stomatologické klinice 1. LF UK v Praze.

Odstraňujte plak neúprosně
Hlavní roli při vzniku kazu sehrává zubní plak. Je to směs bakterií a zbytků jídla, která se utvoří velice rychle po každém jídle. V plaku dochází ke snížení pH, sklovina ztrácí vápník a fosfátové ionty, a právě tak vzniká kaz. Jeho vznik ovlivňují také stravovací návyky. „Hodně škodí například coca-cola. Obsahuje totiž kyselinu fosforečnou, která zuby přímo ničí. Zubaři používají tutéž kyselinu k profesionálnímu leptání zubů,“ upozorňuje doktor Ott a dodává: „Pokud si člověk chce zachovat kvalitní zuby bez kazů, měl by se držet zdravé výživy a dodržovat zásady správné zubní hygieny.“ Velkou roli v tvorbě zubního kazu hrají sliny. Pokud je jich málo, jsou příliš vazké či mají nevhodné složení, je riziko zubního kazu mnohem vyšší. Proto je nutné dodržovat také pitný režim.

Čistěte si mezizubní prostory i krčky
Neodstraňujeme-li plak z mezizubních prostor a z krčků, může dojít k chronickému zánětu dásní (gingivitidě). Toto onemocnění nebolí a projevuje se jen občasným krvácením. Je však velmi nebezpečné, protože po několika letech přechází v chronickou parodontitidu, lidově řečeno paradentózu. „Zánět se z dásně přenese na kost, zub ztrácí v kosti oporu, začne se viklat a vypadne. Dochází tak ke ztrátě zubu v důsledku ztráty kosti. K závažným projevům parodontitidy dochází nejčastěji kolem padesátky. Právě v tomto věku lidé, kteří trpí parodontózou, začnou najednou o zuby postupně přicházet. Zajímavé je, že pacienti, kteří mají parodontózu, často nemají vůbec žádné kazy a pyšní se na první pohled pěknými zuby,“ upozorňuje doktor Ott.

Rentgen je nezbytný
Každý z nás má nárok na dvě preventivní zubní prohlídky ročně. Při jedné z nich by měl zubař udělat rentgeny, které zobrazí případné mezizubní kazy u stoliček a třenových zubů. Mnoho stomatologů to bohužel opomíjí, ale v okamžiku, kdy se mezizubní kaz například u stoličky dostane na kousací plošku zubu, bývá příliš pozdě. Často dojde k zánětu nervů a k dalším bolestivým komplikacím. Ošetření je pak pro pacienta zbytečně drahé a náročné. „Když na rentgenu vidíme, že kaz ve sklovině pomalu začíná, poučíme pacienta, aby si dobře čistil zuby, používal zubní nit a mezizubní kartáček. Při kvalitní hygieně se aktivní kaz může sám zastavit a není potřeba vrtat,“ vysvětluje Daniel Ott.

Vyvrtání kazu a zhotovení výplně řeší následek a nikoli příčinu problému a zub už nikdy není úplně zdravý. Jakýkoliv přechod výplň – zub je totiž mnohem náchylnější na tvorbu kazu než vlastní zubní tkáň. Zubní kaz je důkaz toho, že si špatně čistíme zuby. Nezačneme-li si je čistit lépe, udělá se kaz kousek vedle nové výplně znovu. Jediné řešení je tedy zlepšit ústní hygienu.

Černá nebo bílá
Pojišťovna jako jedinou výplň hradí klasický amalgám, ale ten je v mnoha zemích zakázaný, například v Japonsku a v celé Skandinávii. Obsahuje totiž rtuť, která se při práci s výplní dostává do odpadů, následně do řek a ničí životní prostředí. „Poslední studie prokázaly, že pro pacienty rtuť nebezpečná není. Je však nebezpečná pro zubaře, jednak při zhotovování výplně a také v momentu, kdy se odvrtává. Amalgám navíc není příliš estetický a jeho největší nevýhoda je v tom, že se nespojuje s poškozeným zubem, nezpevní jej,“ vysvětluje Ott a pokračuje: „Pojišťovna hradí jen obyčejný amalgám, který se připravuje v ordinaci v jakémsi mixéru. Jeho kvalita však není dobrá. Lepší je kapslovaný amalgám, který je přesně odměřený už z továrny, a na ten se doplácí. Jeho kvalita je však nesrovnatelně lepší, i z estetického hlediska. Nečerná a při dobré péči má trvale stříbrnou barvu.“

Další možností jsou výplně bílé. Ty jsou však velmi náchylné k tvorbě sekundárního kazu, a proto vyžadují perfektní čištění. Na druhou stranu mají velkou výhodu v tom, že prakticky nejsou vidět a navíc zub zpevňují. „Vyrobit bílou výplň je ale pro zubaře časově i technologicky mnohem náročnější, proto se na ně doplácí více než na kapslovaný amalgám,“ upozorňuje Daniel Ott.

Rovnátka pro děti i dospělé
Dříve byla rovnátka doménou dětí a teenagerů, ale dnes s nimi potkáte čím dál víc dospělých. Správné postavení zubů není jen hezké, ale také důležité pro zdraví celé ústní dutiny. Proto se mu věnuje vlastní stomatologické odvětví – ortodoncie. „Lidé k nám přicházejí nejen z estetických důvodů, ale také na doporučení praktických zubních lékařů, protetiků či implantologů s žádostí o přípravu před implantací či protetickou rekonstrukcí chrupu,“ vysvětluje Josef Kučera ze Stomatologické kliniky 1. LF UK, který se ortodoncii věnuje.

„V současné době se nejčastěji používají fixní rovnátka, to jsou ty známé zámky nalepené na zubech. Do zámků se vkládají drátěné oblouky, kterými se zuby rovnají a po kterých se zuby posouvají. Existují také snímací rovnátka, ta se ale používají spíš u dětí se smíšeným chrupem.“ Pokud jde o materiál, stále se nejčastěji setkáváme se zámky z kovu. Estetičtější jsou keramické nebo safírové zámky, ale můžou být i ze zlata nebo z titanu. Novinkou jsou rovnátka, která se nasazují na vnitřní strany zubů. Nejsou sice vidět, ale můžou zase o něco více překážet.

Rovnátka jsou na zubech připevněna speciálním cementem, který drží dost pevně. Při skousnutí něčeho tvrdého, například topinky nebo pecky v ovoci, však zámek nemusí vydržet náraz a odloupne se. „Pacienti jsou proto instruováni tak, aby neukusovali předními zuby tvrdá jídla. Okolo zámků navíc ulpívá jídlo. Je proto lepší vyhnout se lepivým jídlům a všeobecně jídlům obsahující větší množství cukru,“ říká doktor Kučera. Zuby s rovnátky se mají čistit několikrát denně (ráno, večer a po každém jídle). V průběhu dne se zuby mohou vyčistit klasickým zubním kartáčkem, ale jednou denně je třeba pořádně vyčistit i rovnátka. Na ně se používají speciálně zastřižené ortodontické kartáčky, které dokážou vyčistit zámečky a zuby ze všech stran. Pro lepší vyčistění těžko dostupných míst doporučují stomatologové také mezizubní kartáčky a k čištění rovnátek i individuální (tzv. sólo) kartáčky.

Žvýkačkou proti kazu
Po každém jídle dochází v ústech k poklesu pH. Bakterie, které sídlí v ústech, dostanou přísun cukrů a začnou je metabolizovat. Normálně trvá návrat k původnímu pH zhruba dvě až tři hodiny. Díky žvýkačce s neštěpitelným cukrem (například xylitolem) dojde k obnově pH během dvaceti minut.

01.05.10, 20:13